Mistrovství světa v koloběhu - den 4, dlouhý závod

Poslední den Mistrovství světa v koloběhu 2010 se odehrál ve znamení závodu na 37 km a našemu mančaftu opět zacinkalo. Bronzíček vyjel pan Jaromír.

Po hektické oslavě medailí z kritérka a štafet bylo ráno moudřejší večera. Odpočinek na matracích v tělocvičně po snídani bral všemi deseti každý člen týmu. K obědu jsme zvolili vzhledem k náročnosti mistrovského závodu maso, podával se Big Mac s hranolkami a několika doušky Coca Coly.

Odpoledne za tropických teplot jsme byli již připraveni na startu závodu, který se jel na stejné trati jako Mistrovství Evropy 2005, s tím rozdílem, že letos se jelo 10 kol.

Do prvního okruhu s dvěma krátkými, ale vcelku prudkými stoupáními a technickým sjezdem se vjelo vcelku svižně, žádný z favoritů nezaspal a na čele se utvořila sedmičlená skupinka, ze které, jak bývá zvykem, odpadávaly pleva. Nejprve ji ve třetím okruhu opustil pan Jan, aby se v zápětí spojil s panem Jaroslavem do červenožlutého tandemu.

Videíčko z celého MS od pana Einari Vierikka, staršího to syna majitele firmy Kickbike

Dále skupinu opustil štringáč, Erwin Borremans a oba byli zanecháni osamocenému boji v pekelné výhni alpského podhůří. O medaile se tak bojovalo v pěti lidech. Kai Immonen cuknul nejprve s Ríšou Jislem a posléze sám a dojel si v klidu pro čtvrté zlato majstršaftu.

Pan Jaromír cvičil hlavou s vědomím, že na bronz je. O třetí flek jezdil s fiňákem Kuismou a s domácím Igorem Riccim, který byl na každém kopu doprovázen ryčným povzbuzováním domácích Tiffosi výkřiky Bravo Igor! a Forza Igor, forza!. Navíc měl talián navrch v technických sjezdech, které jezdil vždy na hranici pádu a ve kterých získával drahocené metry. Pan Jaromír tak musel zaútočit s předstihem, celý úvod posledního kola jel totální podlahu, Talián to vzdal až na kruháči zhruba 300 metrů před cílem. Odměnou byla Jaroušovi bronzová medaile a opětovný pohled na Big Maca s hranolkami a količkou.

Pan jan a pan Jaroslav bojovali nejprve sami a nakonec v devítičleném pelotonu, ve kterém nechyběli takové persony jako Hannu Vierikko, Lars Kessler, P.J. Rozing, švýcarák Niderberger a také náš veterán Míra Balatka. V posledním kole blokli Holanďáci na čele úzkou část silnice a P.J. zaútočil. Pan Jan kontroval protiútokem, ale byl následně zaskočen protikontratakem mistra Vierikka. Toho uvisel sice až na kopec, kde sjeli společně Štringáče (tj. boj o 7. flek), ale v ucpaném sjezdu už nestačil. Na nekonečně dlouhé cílové placce se famozně dotáhl pan Jaroslav společně pídžejem a nataženým zbytkem skupiny a vše směřovalo do finiše, na který už nebylo:) 10. pan Jaroslav, 11. pan Jan.

Opět nádherný závod před plnými ochozy. Pan Jaromír uctil italskou tradici dekorováním sebe sama bronzovou medailí v římském oděvu a vše směřovalo k finální párty.

Ta byla zahájena nejprve na ubytacích večeří a děkovačkou, slzami v očích australanů a isotoniskými nápoji v bidonu Kaie Immonena. Po cestě do města jsme se zastavili u Fiňáků na hotelu na další přídavek izotoniku a pak už se to ve městě na lajv koncíku všechno semlelo dohromady a nikdo si nic nepamatuje. Vrcholem bylo zřejmě ve 4 ráno těžké stoupání nad Turínskou dálnici, kde si nejprve vystoupil Lars Kessler a pak i pan Jan, a to i přes to, že domestici pracovali spolehlivě.

Toliko z MS 2010. Kdo nezažil, neuvěří. Kdo zažil, bude si pamatoivat na věky. ULTIMA opět potvrdila s pěti cennými kovy pozici nejlepšího českého mužského koloběžkového mančaftu, buďme na ni hrdí!!!

Výsledky: http://www.iksaworld.com/results/2010-WC-Italy.xls

Více fotek: http://www.pantacolor.it/foot2010.html